Hodnota: Efektivně fungující elektronizovaná správa
Primární cíl: Zjednodušit a zpříjemnit správu města vůči jeho občanům (intuitivní, srozumitelné a konzistentní procesy a formuláře)
Dílčí cíl A
Zajistit jednoduchý přístup ke kvalitním informacím: uživatelsky příjemný, intuitivní a srozumitelný design služeb (tak aby lidé rychle našli, co potřebují a hledají)
Priorita A1
Implementovat moderní portál občana (uživatel města – nahradit občana) města s využitím mobilních technologií
  • A1.1 Vytvořit globální cílový koncept, vč. projektového plánu a harmonogramu postupu implementace tohoto primárního cíle.
  • A1.2 Vytvořit detailní cílového konceptu pro tento dílčí cíl s vazbou na globální cílový koncept.
  • A1.3 Vytvořit portál občana včetně mobilní aplikace.
  • A1.4 Vytvořit „katalogu služeb“ poskytovaných městem a městskými podniky (od klasických agend města, přes možnost placení parkování, pořizování jízdenek, „šalinkaret“, atd) přístupného přes portál občana, kde tyto služby bude možné objednávat, platit, konfigurovat a sledovat.
  • A1.5 Zajistit občanovi maximální uživatelskou podporu a komfort při využívání elektronického způsobu komunikace.
  • A1.6 Motivovat programy pro občana s cílem přilákat ho k elektronickému způsobu komunikace.
  • A1.7 Budovat na již existujících řešeních, postupný rozvoj
  • A1.8 Budovat důvěru v systém
  • A1.9 Segmentovat dle potřeb uživatelů
  • A1.10 Zapracovat standardy gov.uk (vyzkoušet i na vedení)
  • A1.11 Elektronizovat úřad i dovnitř – obíhat mají data, ne úředníci
Priorita A2
Elektronizovat komunikace dle eIDAS s důrazem na elektronickou identitu občana a důvěryhodné elektronické dokumenty.
  • A2.1 Vytvořit detailní cílový konceptu pro tento dílčí cíl s vazbou na globální cílový koncept.
  • A2.2 Implementovat nástroje eIDAS na straně města takovým způsobem aby byla zajištěna pro vybrané agendy a úkony kompletní elektronická komunikace občanů s úřadem a naopak.
  • A2.3 Využívat standardních poskytovatelů identit a také občanský průkaz s elektronickou identitou (očekávaný nástup 7/2018) pro identifikaci občanů   – minimalizace nutnosti udržovat další přenosné platformy pro uchovávání identit, toto je pohodlné jak pro občana tak zlevňuje provoz elektronických služeb pro město a snižuje potřebu uchovávat na různých místech IS města citlivé informace o občanovi (usnadňuje opatření v rámci GDPR)
  • A2.4 Zajistit uživatelům možnost uchovávat elektronické dokumentace získané v rámci komunikace s úřadem tak aby byla zachována jejich důvěryhodnost – digitální kontinuita v čase. Jedná se o nutnou součást celého komplexního řešení.
  • A2.5 Implementovat evropské identity
Dílčí cíl B
Provázat městskou správu s krajskou a státní elektronickou správou a IS (integrace na systémy e-Governmentu, kraje, případně jiných poskytovatelů a využívání jejich služeb)
Priorita B1
Zkoumat a sledovat centrální služby na úrovni e-Governmentu, sledovat legislativu na úrovni EU a ČR, připravovaných projektů ze změn, identifikace služeb jiných IS, kraje, městských společností nebo jiných poskytovatelů služeb vhodných pro postupné naplňování primárního cíle.
  • B1.1 Vytvořit pracovní skupiny zabývající službami, které poskytují tyto centrální systémy, zkoumání možnosti využití těchto služeb a zároveň identifikace dalších služeb a jejich poskytovatelů pro naplnění primárního cíle. Výstupy této slupiny by měly být součástí globálního a následně i detailních konceptů uvedených v jednotlivých opatřeních v této kapitole.
  • B1.2 Vytipovat podobných měst a aglomerací jako je BRNO a inspirace jejich způsobem řešení elektronizace komunikace s občanem.
  • B1.3 Nezapomenout na rostoucí roli měst na úkor dalších úrovní státní správy
Dílčí cíl C
Přizpůsobit služby všem občanům města včetně různě znevýhodněných skupin (např. senioři nebo hendikepovaní)
Priorita C1
Budovat služby v souladu s primárním cílem vytvářet takovým způsobem, aby byly zohledněny potřeby jednotlivých znevýhodněných skupin občanů.
  • C1.1 Přizvat v průběhu tvorby globálního cílového konceptu zástupce těchto znevýhodněných skupin do pracovního týmu řešitelů a zapracovat jejich požadavky a potřeby. Výstupem by měly být standardy pro vytváření elektronizovaných služeb, kde budou zahrnuty i požadavky zajišťující potřeby těchto znevýhodněných skupin.
  • C1.2 Dodržovat důrazně výše uvedené standardy ve všech fázích návrhu a vytváření služeb až na úrovni designu aplikací.
  • C1.3 Nezapomenout i na komunikaci v offline prostoru
  • C1.4 Integrovat principy dobré správy i do elektronické komunikace
Dílčí cíl D
Zabezpečit kontinuitu provozu, zabezpečit data proti ztrátě nebo zneužití, zabezpečit komunikaci vč. bezpečnostní strategie
Priorita D1
Zajistit kvalitní a bezpečnou datovou infrastrukturu ve vysoké dostupnosti
  • D1.1 Vytvořit bezpečnostní standardy a jejich zapracování do globálního cílového konceptu (Implementovat požadavky a best practices z oblasti kybernetické bezpečnosti, vč. požadavků zákona o kybernetické bezpečnosti, implementovat GDPR na úrovni metodiky a nutných doplnění a změn v IS města, uplatňovat princip „jednou vyplníš a stačí“)
Připomínky
Milan Dufka
19. 6. 2018
Inspiraci bych hledal v Estonsku.
Petr Pavel
23. 6. 2018
jednoduchy cil: obcan nemusi chodit a cekat na urade pri reseni jakychkoli zakladnich veci - obcanka, ridicak, registr vozidel ...
Jitka Maderová
25. 6. 2018
Za Odbor správních činností Magistrátu města Brna nemáme žádné připomínky. Prakticky se nás týká zejména část Efektivně fungující elektronizovaná správa.
Jan Schejbal
26. 6. 2018
Myslím si že v této oblasti by Brno mohlo spíše své zkušenosti rozdávat, míru elektronizace správy považuji za adekvátní přechodovému stavu a věřím že se bude dále úspěšně zvětšovat. Za současný stav věcí patří všem autorům velký dík!
Jindrich Janos
26. 6. 2018
Vyuzit existujici elektronicky system nakupu jizdenek a platby za odpady i ke komunikaci s obcanem (v rozumne mire ke strategickym projektum na urovni mesta i mestske casti).
Jan Fiala
30. 6. 2018
S křížkem po funuse, ale budiž. V 21. století je jakákoli papírová komunikace s úřady přežitkem, který by měl jako alternativa zůstat zachován (např. pro postarší jedince), ale ne vyžadován. Ať už to bude co do přenesené působnosti státní správy - přepis vozidla, který by se při provázanosti systémů dal udělat i cestou check-pointu anebo STK (po kladné evidenční kontrole rovnou v budově STK by se dala podat elektronická žádost), tak vyřizování např. na sociálním odboru, úřadech práce či živnostenském úřadu.
MMB-Živnostenský úřad města Brna
Lubomír Frolda
9. 7. 2018
priorita A1 Dosavadní webové stránky města Brna by se měli zjednodušit a upravit tak, aby uživatelé jednoduše našli to, co hledají. Současné uspořádání navázané zejména na organizační strukturu MMB je nešťastné. Nový web města by měl zahrnovat v prvním sledu nabídku agend, které doléhají přímo na občana a které si občan potřebuje vyřídit (agenda osobních dokladů, ohlašovna pobytu, řidičské průkazy, registr vozidel, živnostenská oprávnění). Možnost elektronického objednání na danou činnost-službu by měla být z jednoho místa (odkazu) a poté si občan vybere požadovanou oblast, kde si potřebuje vyřídit své záležitosti. V rámci modernizace webové prezentace by mělo dojít ke sjednocení nabízených služeb a informací do srozumitelné podoby. S odkazem na prioritu C1 by se měly tyto věci realizovat vždy podle nejslabšího článku - tedy lidí znevýhodněných, kteří nemají hlubší uživatelské znalosti a hledání či studování složitých pravidel a postupů jim činí obtíže. Současně platí, že při změnách, které budou viditelné vně \\\"města\\\" potažmo MMB, by se mělo pracovat na zlepšení vnitřních systémů. Např. realizace moderního (inteligentního) docházkového systému s čipovou osobní zaměstnaneckou kartou \\\"na vše\\\" - od docházky po jídelnu. Nahradila by primitivní snadno kopírovatelné papírové osobní průkazky, při pobytu na pracovišti by občan viděl na webu indikovánu přítomnost úředníka na pracovišti atd. Odpadly by zatěžující kontroly docházkových knih a vykazování pobytu na pracovišti. Stále se hovoří o zlepšení prostředí pro čekající klienty. To by nemělo být záležitostí jednotlivých útvarů, ale mělo by se to naplánovat a provést centralizovaně. Vyměnit zastaralé vybavení-nábytek, lavice, stoly, které např. na Živnostenském úřadu města Brna klienti oprávněně kritizovali v proběhlých anketách spokojenosti (nábytek na chodbě-\\\"socialistický sběr\\\", v rámci rozpočtových možností částečně řešeno). Vybavení by mělo být jednotné např. v barvách města, aby se klienti identifikovali se svým městem i na úřadě. Dále z anket spokojenosti na ŽÚ opakovaně vyplynula absence dostupnosti wifi sítě pro klienty v budovách MMB. V dnešním světě, kdy se uvažuje o plošném pokrytí center měst wifi signálem, by to měla být samozřejmost, zavést totéž v budovách MMB.