Po nějaké době se opět sešli nositelé projektů, které tvoří Strategii #brno2050 – hlavní rozvojový dokument města, podle něhož se Brno ubírá. Setkání proběhlo 20. listopadu v Uměleckoprůmyslovém paláci Moravské galerie. A opět šlo o inspirativní akci.

Na setkání se nositelé projektů ze strategie mohli blíže seznámit s aktivitami jiných institucí, společností či výzkumných center. Zároveň měli sami příležitost představit, co dělají, co jejich práce přináší a jaký má dopad nejen na obyvatele Brna. Setkání tedy bylo příležitostí pro získání inspirace, nových vědomostí i navázání užitečných pracovních kontaktů.

Účastníci listopadového setkání v Moravské galerii zjistili, jak postupují vybrané projekty z pěti tematických oblastí, z nichž se Strategie #brno2050 skládá. Dozvěděli se například, jak se město přizpůsobuje změnám klimatu, jak se v Brně rozvíjí elektromobilita, co nabídne připravovaná chytrá čtvrť v lokalitě Špitálka, jak se z města stalo centrum kyberbezpečnosti, jaké výsledky přináší místní centrum pro výzkum rakoviny anebo jaké možnosti otevírají Brňankám a Brňanům nástroje občanské participace.

Rozvíjí se výzkum rakoviny i možnosti participace

Co konkrétně tedy zmíněné projekty nabízí? Změnou klimatu se zabývá především Odbor životního prostřední Magistrátu města Brna. Jeho kampaň #PripravBrno motivuje obyvatele města i místní firmy, aby se připojili k závazku Brna snížit emise do roku 2030 o 40 %. K tomu odbor vypisuje dotace na vybudování zelených střech nebo na sběr srážkové vody. Elektromobilitu má zase v kompetenci městská společnost Teplárny Brno, která do roku 2030 hodlá postavit 500 nabíjecích stanic pro vozidla s bezemisním pohonem. Ohleduplná vůči životnímu prostředí má být i chytrá čtvrť Špitálka. Ta vznikne v západní části nevyužívaného areálu brněnských tepláren a poskytne bydlení, práci i možnosti trávení volného času v těsné blízkosti centra města.

Centrem kyberbezpečnosti se Brno stalo díky Cyber Campusu – propojení různých institucí, které společně řeší ochranu před útoky hackerů v digitálním prostředí. Národní ústav pro výzkum rakoviny zase tvoří výzkumné organizace z Prahy, Brna a Olomouce. Výzkum nádorových onemocnění dosahuje v Česku dlouhodobě vynikajících výsledků, dosud ovšem postrádal jasnou strukturu, která umožňuje další rozvoj či navyšování výzkumných kapacit. A nástroj občanské participace Dáme na vás už v Brně funguje několik let, nadále se však rozvíjí. Vedle zavedeného participativního rozpočtu (tedy nakládání s částí městských peněz) mohou obyvatelé navrhovat dílčí změny, které nevyžadují splnění tak přísných kritérií, plánuje se taky spuštění hlasování o různých tématech prostřednictvím anket.

Co řeší evropská města? Především změnu klimatu

Spolu se znalostmi o tom, co se děje v Brně, je ovšem jistě užitečné vědět, co řeší další evropská města. Organizátoři listopadové akce proto návštěvníky seznámili též s výsledky průzkumu sítě evropských měst Eurocities, jenž zjišťoval, jaké jsou priority v jiných sídlech. Z dotazování, jehož se zúčastnilo přes 100 evropských starostů, vyplynulo, že hlavní téma rezonující Evropou představuje klimatická změna. Po ní následují mobilita a taky ekonomická obnova.

Podobná setkání, jakým bylo to listopadové, pořádá Odbor strategického rozvoje a spolupráce Magistrátu města Brna, jenž má koordinaci strategického dokumentu na starost, již pravidelně. Snaží se tím propojit jednotlivé aktéry, jejichž činnost má dopad na rozvoj města. Jednou ročně se nositelé projektů potkávají v menších skupinách podle dílčích tematických oblastí, jednou pak na společné hromadné akci. Například v první polovině roku 2023 se partneři města sešli po skupinách v nově postaveném Mendelově skleníku v areálu Augustiniánského opatství na Starém Brně, předtím zase proběhlo velké setkání na Kraví hoře v digitáriu Hvězdárny a planetária Brno. A pro rok 2024 chystají organizátoři další takové mítinky.