Metodika institucionalizace meziobecní spolupráce v metropolitních oblastech
Víme, že Brno je srdcem jižní Moravy i samosprávného Jihomoravského kraje. Znáte ovšem pojem Brněnská metropolitní oblast (BMO)? Ta vymezuje přirozené území 184 obcí rozléhajících se okolo Brna. BMO definují intenzivní denní vazby jako dojížďka a dostupnost, přičemž hranice oblasti se v čase mohou měnit. Jádrem oblasti každopádně dlouhodobě zůstává Brno jako centrum služeb, pracovních příležitostí nebo vzdělávání. Obyvatelé okolních obcí pak do Brna denně dojíždějí za prací či studiem. Brno je na těchto obcích závislé, stejně tak jsou ale obce okolo Brna závislé na svém centru. BMO se rychle vyvíjí, v současnosti ovšem stále schází legislativní rámec, který by oblast se 700 tisíci obyvateli zákonně definoval a usnadnil její rozvoj. Město Brno tak spolu s Masarykovou univerzitou a Technologickou agenturou ČR zkoumá motivaci obcí pro meziobecní spolupráci. Na základě výsledků zkoumání může v budoucnu dojít k právní úpravě, po níž by obce snadněji spolupracovali na společných projektech řešících dopravní obslužnost či péči o životní prostředí.
Metropolitní rozvojová instituce
Zatímco v západní Evropě běžně zaštiťuje metropolitní rozvoj samostatná instituce, ve střední Evropě ještě podobný nástroj není standardem. Město Brno by se v tomto směru rádo stalo průkopníkem a vytvořilo metropolitní rozvojovou instituci, která by zkvalitnila strategické metropolitní plánování a řízení Brněnské metropolitní oblasti. Metropolitní rozvojová instituce by řešila různé investiční i neinvestiční záležitosti a rozvíjela a koordinovala spolupráci aktérů působících v BMO. Starostové obcí v rámci BMO se zase mohou dočkat odborného a projektového poradenství.