Životní prostředí
v Brně v roce 2050 je zdravé, podařilo se zajistit dlouhodobě udržitelnou kvalitu
zdrojů (půdy, vody, ovzduší, potravin) potřebných pro zdravý a kvalitní život
obyvatel. Vliv nejdůležitějších faktorů s negativním dopadem na prostředí a
zdraví populace byl postupně redukován. Město se adaptovalo na klimatickou
změnu a dlouhodobě aplikuje potřebná opatření k jejímu předcházení. Ekosystémy
fungující v rámci města byly postupně obnoveny a jsou dále rozvíjeny
v rámci propracovaného systému péče, podařilo se dosáhnout zvýšení
biodiverzity a přírodní složky města jsou adekvátně chráněny. Občané sdílejí hodnotu zdravého životního prostředí a
posilování odolnosti města vůči klimatickým změnám, podporují aktivity města
k naplňování tohoto cíle a sami se aktivně zapojují svým každodenním
chováním, součinností v místě bydliště i péčí o soukromý majetek.
Zdravé životní prostředí významně ovlivňuje zdraví a
fyzickou i psychickou pohodu lidí a jejich výkonnost. Kvalitní životní
prostředí přispívá k dobré reputaci a celkové atraktivitě města Brna pro život
stávajících i nově příchozích obyvatel a návštěvníků města.
Miroslav Kundrata patří
ke spoluzakladatelům Nadace Partnerství, v níž se pohybuje
již více než dvě desetiletí. Na začátku devadesátých let spoluzakládal také řadu
dalších neziskových organizací a sítí, například ZO
ČSOP Veronica, Nadaci Veronica,
Unii pro řeku Moravu, Tradice Bílých Karpat, CEEWEB, síť ekologických poraden
a podílel se na přípravě programu amerických nadací Environmental
Partnership for Central Europe. V roce 1994 se stal prvním ředitelem Nadace Partnerství a v
této funkci působí dodnes. Hlavní náplní jeho práce je kontinuální rozvoj
aktivit a činností nadace a jejich strategické plánování. Vzdělání fyzického
geografa mu dalo základ pro vnímání souvislostí mezi přírodními a sociálními
procesy. Na začátku osmdesátých let mimo jiné zpracovával územní plán města
Brna a působil v Geografickém ústavu Akademie věd ČR, který se
zabýval komplexním studiem životního prostředí. V tomto prostředí se začal angažovat v oblasti
ochrany životního prostředí, zejména v jihomoravských kauzách
typu Nové Mlýny, brněnský autodrom, Vírský přivaděč apod, vydával ekologický
časopis Veronica, natáčel dokumenty k ekologickým i civilizačním kauzám. Na
počátku devadesátých let se věnoval především aktivitám typu navazování
zahraničních kontaktů a hledáním inspirace pro demokratické ekologické
politiky, které vyústily v založení zmíněných neziskových organizací, mezi nimi
i Nadace Partnerství.
CÍL | INDIKÁTOR | JEDNOTKA | AKTUÁLNÍ HODNOTA | BUDOUCÍ HODNOTA | ÚZEMNÍ PRŮMĚT | |
---|---|---|---|---|---|---|
primární | Snížit vliv faktorů s negativním dopadem na zdraví člověka a prostředí | Jakost vody Svratka |
jakost |
I. |
I. |
řeka Svratka |
Uhlíková stopa Brna (množství vyprodukovaných skleníkových plynů ze všech aktivit) |
zatím není známo |
CO2 neutrální město |
celé město |
|||
Jakost vody Svitava |
jakost |
II. |
I. |
řeka Svitava |
||
Imisní zátěž PM10 celkem (průměr) |
(µg/m3) |
28,4 (2015) |
pod 10 |
celé město |
||
Kontaminované lokality výrobních brownfields |
ha |
91,2 |
0 |
lokality brownfields |
||
Imisní zátěž NO2 celkem (průměr) |
(µg/m3) |
30,8 (2015) |
pod 10 |
celé město |
||
Podíl populace vystavené hluku >55 dB |
% |
21,7 |
méně než 10 % |
celé město |
||
další | Adaptovat město na klimatickou změnu a aplikovat opatření k jejímu předcházení | Podíl zelených ploch |
% |
4,3 |
stoupající podíl |
zejména intravilán města |
Podíl propustných a nepropustných ploch ve městě |
% |
nutno změřit v rámci územně analytických podkladů (2020) |
zvyšující se podíl propustných plochy na úkor nepropustných ploch |
celé město |
||
ekologická stopa města (možno změřit v rámci národní sítě zdravých měst) |
index (škála 1–6, 6 je nejhorší výsledek) |
5 (výsledek orientačního měření); data nejsou zjišťována, je nutný výzkum/měření |
snižující se trend |
celé město |
||
další | Posílit ochranu a obnovu ekosystémů a zvýšit biodiverzitu | Bilance ploch parků vůči přítomným obyvatelům města |
"m2 /obyvatele" |
2,66 |
rostoucí trend |
parky |
Rozloha chráněné zeleně - podíl na celkové rozloze města Brna |
% |
2,75 |
min. stejný podíl |
hodnotná území celého města |
||
Stávající plochy parků - podíl na zastavěném území města |
% |
1,67 |
rostoucí podíl |
parky |