Až budou děti dospělé, jak se bude ve městě Brně žít? Jaké bude životní prostředí – to i přírodní, i to člověkem vytvořené? Jak to bude s bydlením, zdravotnictvím, sociálními službami, kulturou nebo sportem?

Kvalita života

Pomozte nám vytvořit dlouhodobý pohled na to, jak vylepšit kvalitu života v našem městě.

Klikněte na název hodnoty a přečtěte si detailní informace

Popis hodnoty

Životní prostředí v Brně v roce 2050 je zdravé, podařilo se zajistit dlouhodobě udržitelnou kva­litu zdrojů (půdy, vody, ovzduší, potravin) potřebných pro zdravý a kvalitní život obyvatel. Vliv nejdůležitějších faktorů s negativním dopadem na prostředí a zdraví populace byl po­stupně redukován. Město se adaptovalo na klimatickou změnu a dlouhodobě aplikuje po­třebná opatření k jejímu předcházení. Ekosystémy fungující v rámci města byly postupně obno­veny a jsou dále rozvíjeny v rámci propracovaného systému péče, podařilo se do­sáhnout zvýšení biodiverzity a přírodní složky města jsou adekvátně chráněny. Občané sdílejí hodnotu zdravého životního prostředí a posilování odolnosti města vůči klimatickým změnám, podporují aktivity města k naplňování tohoto cíle a sami se aktivně zapojují svým každodenním chováním, součinností v místě bydliště i péčí o soukromý majetek.

Přínos

Zdravé životní prostředí významně ovlivňuje zdraví a fyzickou i psychickou pohodu lidí a jejich výkonnost. Kva­litní životní prostředí přispívá k dobré reputaci a celkové atraktivitě města Brna pro život stávajících i nově příchozích obyvatel a návštěvníků města.

Současný stav

51%

Budoucí stav

79%

Brno je všeobeně vnímáno jako město se zdravým životním prostředím, nicméně například znečištění vzduchu z dopravy je velkým problémem. Brnu naopak pomáhá, že jeho hospodářství již není závislé na průmyslu, ale spíše na službách, které mnoho škodlivin neprodukují.

Garant

Miroslav Kundrata

Miroslav Kundrata patří ke spoluzakladatelům Nadace Partnerství, v níž se pohybuje již více než dvě desetiletí. Na začátku devadesátých let spoluzakládal také řadu dalších neziskových orga­nizací a sítí, například ZO ČSOP Veronica, Nadaci Veronica, Unii pro řeku Moravu, Tradice Bílých Karpat, CEEWEB, síť ekologických poraden a podílel se na přípravě programu amerických nadací Environmental Partnership for Central Europe. V roce 1994 se stal prvním ředitelem Nadace Partnerství a v této funkci působí dodnes. Hlavní náplní jeho práce je kontinuální rozvoj aktivit a činností nadace a jejich strategické plánování. Vzdělání fyzického geografa mu dalo základ pro vnímání souvislostí mezi přírodními a sociálními procesy. Na začátku osmdesátých let mimo jiné zpracovával územní plán města Brna a pů­sobil v Geografickém ústavu Akademie věd ČR, který se zabýval komplexním studiem život­ního prostředí. V tomto prostředí se začal angažovat v oblasti ochrany životního prostředí, zejména v jihomoravských kauzách typu Nové Mlýny, brněnský autodrom, Vírský přivaděč apod, vydával ekologický časopis Veronica, natáčel dokumenty k ekologickým i civilizačním kauzám. Na počátku devadesátých let se věnoval především aktivitám typu navazování zahraničních kontaktů a hledáním inspirace pro demokratické ekologické politiky, které vyústily v založení zmíněných neziskových organizací, mezi nimi i Nadace Partnerství.

cílindikátorjednotkaaktuální hodnotabudoucí hodnotaúzemní průmět
primární Snížit vliv faktorů s negativním dopadem na zdraví člověka a prostředí

Jakost vody Svitava

jakost

II.

I.

řeka Svitava

Imisní zátěž PM10 celkem (průměr)

(µg/m3)

28,4 (2015)

pod 10

celé město

Kontaminované lokality výrobních brownfields

ha

91,2

0

lokality brownfields

Imisní zátěž NO2 celkem (průměr)

(µg/m3)

30,8 (2015)

pod 10

celé město

Podíl populace vystavené hluku >55 dB

%

21,7

méně než 10 %

celé město

Jakost vody Svratka

jakost

I.

I.

řeka Svratka

Uhlíková stopa Brna (množství vyprodukovaných skleníkových plynů ze všech aktivit)

zatím není známo

CO2 neutrální město

celé město

další Adaptovat město na klimatickou změnu a aplikovat opatření k jejímu předcházení

Podíl propustných a nepropustných ploch ve městě

%

nutno změřit v rámci územně analytických podkladů (2020)

zvyšující se podíl propustných plochy na úkor nepropustných ploch

celé město

ekologická stopa města (možno změřit v rámci národní sítě zdravých měst)

index (škála 1–6, 6 je nejhorší výsledek)

5 (výsledek orientačního měření); data nejsou zjišťována, je nutný výzkum/měření

snižující se trend

celé město

Podíl zelených ploch

%

4,3

stoupající podíl

zejména intravilán města

další Posílit ochranu a obnovu ekosystémů a zvýšit biodiverzitu

Rozloha chráněné zeleně - podíl na celkové rozloze města Brna

%

2,75

min. stejný podíl

hodnotná území celého města

Stávající plochy parků - podíl na zastavěném území města

%

1,67

rostoucí podíl

parky

Bilance ploch parků vůči přítomným obyvatelům města

"m2 /obyvatele"

2,66

rostoucí trend

parky