Otevřená data jsou obnovitelným palivem digitální ekonomiky, jehož těžba město nestojí takřka nic. Brno dává k dispozici všechna data, která má, s výjimku situací, kde musí chránit soukromí, které má nad otevřeností navrch. Uvědomuje si, že bez kontextu může být nesnadné otevřená data interpretovat. Proto zveřejňuje nejen surová data, ale i jejich popis, včetně popisu základních souvislostí, které mezi jednotlivými datovými sadami panují.
Díky datům mohou občané, firmy a jejich zákaznící, i město a jeho úředníci činit informovanější rozhodnutí. Tím, že dáme data volně k dispozici veřejnosti i firmám podpoříme rozvoj neziskových i komerčních služeb a aplikací, které usnadní život všem ve městě. Nezapomínáme ale ani na roli otevřených dat ve výzkumu a vývoji, jejichž podpora je pro město klíčová. Zejména strojové učení a rozvoj umělé inteligence nás může v krátkém časovém horizontu posunout dál, než si nyní dokážeme představit.
Překladatel. Člen Pirátské strany, působil v pozici radního města Brna pro informatiku a otevřenost radnice. Absolvoval anglistiku na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Poté se věnoval překladatelství. Od roku 2006 pracuje ve firmě Moravia IT a.s. na různých pozicích (projektový manažer, architekt zákaznických řešení, manažer nových technologií). Krom manželky, práce a počítačových her jsou jeho oblíbenou činností datové transformace.
GOAL | | INDICATOR | UNIT | ACTUAL VALUE | FUTURE VALUE | TERRITORIAL PROJECTION |
Citizens' comments on the proposed value
Kateřina Žůrková
07th September 2017
Hodnota neobsahuje podmínku aplikování i na městských částech, kde primárně občané hledají místní a i celobrněnské informace, a kterí nyní nereflektují web města vůbec. Tedy navrhuji rozšíření hodnoty na město a jeho městské části.
Děkujeme za Váš podnět, v textu to sice není uvedeno explicitně, ale srozumitelná a vstřícná komunikace by se měla týkat města jako celku - tj. jak magistrátu, tak městských částí. Detailněji se tomu určitě budeme věnovat v průběhu přípravy konkrétních opatření pro kratší časový horizont vč. prvního akčního plánu do roku 2020. Např. aktivity pro úpravu a zpřehlednění webu magistrátu jsou již v běhu a mohli bychom je navrhnout i městským částem.
Ondřej Profant
07th September 2017
je to dobré. Jen pár připomínek: V indikátorech bych přidal \"počet rozšířených datových sad\", jelikož po chvíli budete mít hodně sad, ale bude chtít zlepšovat jejich kvalitu. Neměli by mít indikátory váhu? Obecně bych více zdůraznil princip, že město samo má otevřená data používat. Např. že nesmí vzniknout mob. aplikace, která využívá něco jiného než otevřená data apod.
Děkuji! Rozšíření datových sad je nyní v indikátoru pro linked data. Také byl přidán nový indikátor pro využívání a poskytování otevřených dat ve služnách a aplikacích města.
Honza Boček
07th September 2017
Čau, je to pěkný, do roku 2050 třeba něco bude. Jen si nejsem jistej těmi KPIs, např. \\\"Počet nových datových sad ročně\\\" s cílem 2k. Hádám, že \\\"nové\\\" v tomhle případě znamená kontraintuitivně \\\"publikované\\\", ne \\\"poprvé publikované\\\". Obecně mi přijde zbytečný a neudržitelný snažit se produkci každý rok zvyšovat, viz kapitalismus atd. 🙂
Dobrá připomínka. Většinu indikátorů jsme přeměnili z absolutních čísel na procenta. A bez ohledu na režim jsme se striktně drželi jednoduchého pravidla, že 100 % je maximum :).
Honza Pobořil
07th September 2017
hodilo by se tam mít odkaz na seznam současných i budoucích sad, kde bude i status atd.
Souhlas, máme v plánu to zveřejnit v rámci akčního plánu, který bude brzy™.
Michal Jukl
07th September 2017
Myslím, že je nereálné aby cca 100 zaběhnutých městských organizací vyprodukovalo:
- ročně každá 20 ks NOVÝCH datasetů (v současné době nejsou schopni z nuly poskytnout alespoň 5 ks datasetů),
- 6 aplikací ročně (každý 2 měsíce 1 novou; každá organizace by musela mít speciální oddělení, které by se o to staralo => velká finanční zátěž),
- a o vědeckých pracech už nemluvně (můj laický odhad a to si myslím, že dost optimistický je 10 ročně a to by se zase o to musel někdo intenzivně snažit).
Reálnější bude dle mého, naplánovat cílový stav v roce 2050, s tím že do určité doby bude progresivní nárůst a po naplnění se stav bude růst velmi pomalu a spíše nastane doba, kdy některé datasety vyhoří/zaniknou a nahradí je trochu jiné.
Hodně bude také záležet na legislativě, v současné době mi připadá, že pánům v Bruselu neví co dělá pravá a levá ruka, viz příklad: Opendata a GDPR
Uznávám, že jsme se prvním nástřelu cílů rozmáchli přespříliš. Díky tomuto i dalším komentářům ve stejném duchu jsme indikátory z absolutních čísel předělali na procenta, čímž jsme se poměrně elegantně vyhnuli nutnosti leštění křišťálové koule.
Co se změn v legislativně týče, tak ano, to může se situací zamíchat výrazně (na GDPR se \\\"\\\"těšíme\\\"\\\" asi všichni).
Milena Háková
07th September 2017
Připomínky mám určitě, jen nevím, jestli by se mně vešly do max. 500 znaků J, takže je napíši do emailu.
Počet nových datových sad ročně
číslo/rok
30
2000
Počet 2000 nových datových sad mně připadá jako hodně nereálné číslo. I vzhledem k tomu, jaké máme teď problémy nové datasety získávat. Navíc již zveřejňované datasety se budou periodicky opakovat dokola, nové budou přibývat jen těžko. Většina příspěvkovek a akciovek by musela přibrat ještě nějakou další činnost, aby vznikly nové datové sady.
Počet uživatelů aplikace/služby v dané cílové skupině (podle typu aplikace/služby vztaženo k počtu obyvatel, lidí zdržující se v Brně, uživatelům MHD, počtu turistů, ...)
%
80
80% uživatelů mně přijde také moc. Důchodci a děti asi moc využívat aplikace nebudou (i když kdo ví J). Dle výsledků jsem viděla, že brno stárne a rodí se málo dětí.
Počet odborných/vědeckých pracích založených na brněnských otevřených datech/rok
číslo/rok
0
200
Toto mně přijde také jako přemrštěné. 200 prací za rok? Tolik snad není ani zájemců o OD ve školách J Dalo nám celkem práci, než jsme sehnali někoho, kdo se v Brně zabývá OD. Nakonec jsme sehnali Dominiku.
Počet nových/výrazně upravených aplikací a služeb využívajích městská otevřená data / rok.
číslo/rok
4
600
Nápodobně. 600 nových app za rok mně přijde moc. Určitě už nějaké app budou hotové, nebude potřeba aby přibývalo 600 nových ročně.
Děkuji za výborné podněty. Procenta uživatelů u aplikace jsou myšlena z potenciální cílové skupiny, takže tam ten cíl je podle mne reálný. Co se týče cílových čísel pro počty prací a datesetů, uznávám, že jsme přestřelili. Rozhodli jsme se, že většinu indikátorů pracujících s absolutními čísly předěláme na procenta. Tam, kde to nebylo možné jsme cíle výrazně snížili.
Ladislav Nešněra
07th September 2017
přimlouvám se za příslib transparentní proces uvolňování dat a vyřizování žádostí (viz. dobře známý Redmine)
stejně tak diskuze k datasetům (snažím se o Discourse, ale neboť mi to ještě nejelo, jak bych rád, tak to v případě úspěchu protlačím jako součást CKANu O:-))
zdůraznil bych senzorická data/IoT. Bude toho čím dál víc a nezastupitelně
kolega navrhuje, aby vzniklo na neutrální (městké/krajské) půdě rozhraní pro výměnu dat, které by např.
zajistilo, že si firmy při sdílení dat nepolezou na moc nízkou úroveň (např. dynamické charakteristiky senzorů)
u dejme tomu parkovacích domů umožní předání dat aplikaci, ale ne už konkurenčnímu parkovišti. Tak by se řidič dověděl kde je volno, konkurence už ne, jak moc volno
bylo by fajn lidi učit obracet se na primární data. Což tam zahrnut, že jednou měsíčně článek typu JB datová žurnalistika, ať už tištěné (Metropolitan) nebo web. (V novinách by se upozorňovalo na bonusový obsah/hračky na web.)
Celý proces určitě transparentní chceme. Zanesl jsem to do indikátorů. Možnost diskuse je určitě fajn, ale pro strategický plán je to příliš malá drobnost.
Parkoviště jsou dobrý nápad, ale do obecné OD strategie je to moc podrobné, takže jsem to navrhl jako indikátor týmu, který má na starosti dopravu.
Vzdělávání a popularizace je výborný bod - přidel jsem to do akčního plánu.
Robert Keprt
21st September 2017
Ještě asi tak přede dvěma lety na většině státních hradů a zámků platil zákaz focení. Někde bylo celoročně možno fotit za příplatek ke vstupnému, jinde bylo možno si připlatit za focení při výjimečných akcích jednou - dvakrát ročně, někde platil absolutní zákaz focení. Potřebu zdůvodnit tento zákaz stát neměl. Přestože v téže době se v Rakousku smělo fotit skoro všude. Představa, že kdo fotí, krade, se ale nezakládala na pravdě. Poté, co stát focení ve všech státních hradech a zámcích dovolil a zdarma, počet krádeží nevzrostl. Takže celý ten dlouholetý zákaz byl zbytečný. V brněnských kostelech se dodnes obvykle fotit nesmí. Skončí fotostředověk i v církevní architektuře? Nebo bude římskokatolická církev i nadále každého fotografa považovat za zloděje? I v Brně? Pokud by se zavedly symbolické poplatky (třeba 10 Kč za kostel do kostelní kasičky), tak je většina lidí zaplatí ráda i bez kontroly.
Děkujeme za podnět, při vhodné příležitosti jej předáme dále zástupcům církve.