Tvořte s námi město pro příští generace
Až budou děti dospělé, jak se bude ve městě Brně žít? Jaké bude životní prostředí – to i přírodní, i to člověkem vytvořené? Jak to bude s bydlením, zdravotnictvím, sociálními službami, kulturou nebo sportem?
Kvalita života
Pomozte nám vytvořit dlouhodobý pohled na to, jak vylepšit kvalitu života v našem městě.
Klikněte na název hodnoty a přečtěte si detailní informace
Popis hodnoty
Životní prostředí
v Brně v roce 2050 je zdravé, podařilo se zajistit dlouhodobě udržitelnou kvalitu
zdrojů (půdy, vody, ovzduší, potravin) potřebných pro zdravý a kvalitní život
obyvatel. Vliv nejdůležitějších faktorů s negativním dopadem na prostředí a
zdraví populace byl postupně redukován. Město se adaptovalo na klimatickou
změnu a dlouhodobě aplikuje potřebná opatření k jejímu předcházení. Ekosystémy
fungující v rámci města byly postupně obnoveny a jsou dále rozvíjeny
v rámci propracovaného systému péče, podařilo se dosáhnout zvýšení
biodiverzity a přírodní složky města jsou adekvátně chráněny. Občané sdílejí hodnotu zdravého životního prostředí a
posilování odolnosti města vůči klimatickým změnám, podporují aktivity města
k naplňování tohoto cíle a sami se aktivně zapojují svým každodenním
chováním, součinností v místě bydliště i péčí o soukromý majetek.
Přínos
Zdravé životní prostředí významně ovlivňuje zdraví a
fyzickou i psychickou pohodu lidí a jejich výkonnost. Kvalitní životní
prostředí přispívá k dobré reputaci a celkové atraktivitě města Brna pro život
stávajících i nově příchozích obyvatel a návštěvníků města.
Současný stav
51%Budoucí stav
79%Brno je všeobeně vnímáno jako město se zdravým životním prostředím, nicméně například znečištění vzduchu z dopravy je velkým problémem. Brnu naopak pomáhá, že jeho hospodářství již není závislé na průmyslu, ale spíše na službách, které mnoho škodlivin neprodukují.
Garant
Miroslav Kundrata
Miroslav Kundrata patří
ke spoluzakladatelům Nadace Partnerství, v níž se pohybuje
již více než dvě desetiletí. Na začátku devadesátých let spoluzakládal také řadu
dalších neziskových organizací a sítí, například ZO
ČSOP Veronica, Nadaci Veronica,
Unii pro řeku Moravu, Tradice Bílých Karpat, CEEWEB, síť ekologických poraden
a podílel se na přípravě programu amerických nadací Environmental
Partnership for Central Europe. V roce 1994 se stal prvním ředitelem Nadace Partnerství a v
této funkci působí dodnes. Hlavní náplní jeho práce je kontinuální rozvoj
aktivit a činností nadace a jejich strategické plánování. Vzdělání fyzického
geografa mu dalo základ pro vnímání souvislostí mezi přírodními a sociálními
procesy. Na začátku osmdesátých let mimo jiné zpracovával územní plán města
Brna a působil v Geografickém ústavu Akademie věd ČR, který se
zabýval komplexním studiem životního prostředí. V tomto prostředí se začal angažovat v oblasti
ochrany životního prostředí, zejména v jihomoravských kauzách
typu Nové Mlýny, brněnský autodrom, Vírský přivaděč apod, vydával ekologický
časopis Veronica, natáčel dokumenty k ekologickým i civilizačním kauzám. Na
počátku devadesátých let se věnoval především aktivitám typu navazování
zahraničních kontaktů a hledáním inspirace pro demokratické ekologické
politiky, které vyústily v založení zmíněných neziskových organizací, mezi nimi
i Nadace Partnerství.
| cíl | indikátor | jednotka | aktuální hodnota | budoucí hodnota | územní průmět | |
|---|---|---|---|---|---|---|
| primární | Snížit vliv faktorů s negativním dopadem na zdraví člověka a prostředí | Jakost vody Svratka |
jakost |
I. |
I. |
řeka Svratka |
Uhlíková stopa Brna (množství vyprodukovaných skleníkových plynů ze všech aktivit) |
zatím není známo |
CO2 neutrální město |
celé město |
|||
Jakost vody Svitava |
jakost |
II. |
I. |
řeka Svitava |
||
Imisní zátěž PM10 celkem (průměr) |
(µg/m3) |
28,4 (2015) |
pod 10 |
celé město |
||
Kontaminované lokality výrobních brownfields |
ha |
91,2 |
0 |
lokality brownfields |
||
Imisní zátěž NO2 celkem (průměr) |
(µg/m3) |
30,8 (2015) |
pod 10 |
celé město |
||
Podíl populace vystavené hluku >55 dB |
% |
21,7 |
méně než 10 % |
celé město |
||
| další | Posílit ochranu a obnovu ekosystémů a zvýšit biodiverzitu | Rozloha chráněné zeleně - podíl na celkové rozloze města Brna |
% |
2,75 |
min. stejný podíl |
hodnotná území celého města |
Stávající plochy parků - podíl na zastavěném území města |
% |
1,67 |
rostoucí podíl |
parky |
||
Bilance ploch parků vůči přítomným obyvatelům města |
"m2 /obyvatele" |
2,66 |
rostoucí trend |
parky |
||
| další | Adaptovat město na klimatickou změnu a aplikovat opatření k jejímu předcházení | Podíl propustných a nepropustných ploch ve městě |
% |
nutno změřit v rámci územně analytických podkladů (2020) |
zvyšující se podíl propustných plochy na úkor nepropustných ploch |
celé město |
ekologická stopa města (možno změřit v rámci národní sítě zdravých měst) |
index (škála 1–6, 6 je nejhorší výsledek) |
5 (výsledek orientačního měření); data nejsou zjišťována, je nutný výzkum/měření |
snižující se trend |
celé město |
||
Podíl zelených ploch |
% |
4,3 |
stoupající podíl |
zejména intravilán města |
Je něco s čím nesouhlasíte? Napište nám.
napsat připomínku