Až budou děti dospělé, jak se bude ve městě Brně žít? Jaké bude životní prostředí – to i přírodní, i to člověkem vytvořené? Jak to bude s bydlením, zdravotnictvím, sociálními službami, kulturou nebo sportem?
Brno v roce 2050 je
kompaktní a funkčně vyvážené. To je vyjádřeno souvislou a prostorově nerozptýlenou
zástavbou, v níž jsou centra každodenních aktivit obyvatel co nejblíže místům
jejich bydliště. Každodenní život vyváženého města se tak může odehrávat v
měřítku městské čtvrti, ve které lze jednotlivá místa aktivit propojit chůzí
či hromadnou dopravou. Kompaktní a vyvážené město snižuje závislost na dopravě
a je předpokladem pro zvýšení sociálních kontaktů a bezpečnosti obyvatel.
U kompaktního a
vyváženého města lze očekávat snížení prostorových nároků na výstavbu a podporu
regenerace nedostatečně využitého území (např. využití proluk či starých industriálních
objektů). Tím se sníží nároky na výstavbu a údržbu liniové technické a dopravní
infrastruktury a dojde k omezení dopravní zátěže. Zlepší se přístup obyvatel,
zejména těch méně mobilních, ke službám. Nově revitalizovaná území a městská
lokální centra přinesou zlepšení z hlediska obslužnosti, bezpečnosti a sociální
soudržnosti obyvatel.
Město Brno má relativně malou plochu pro svůj další rozvoj, je proto nutné více pracovat s brownfieldy, se kterými se doteď příliš nepracovalo. Město je chváleno za svůj systém veřejné dopravy a je relativně dobře prostupné, cílem bude ještě prostupnost více zlepšit. Důležité je také rovnoměrné rozmístění obyvatelstva, které by se nemělo koncentrovat jen v samotném centru nebo na velkých sídlištích.
Architekt Michal
Sedláček je ředitel Kanceláře architekta města Brna a od roku 2016 hlavní
architekt města Brna. Vystudoval architekturu na Vysokém učení technickém v
Brně a na Akademii výtvarných umění v Praze. V roce 1990 odešel do New Yorku,
poté od poloviny devadesátých let pracoval na projektech v Moskvě, pak se
vrátil do New Yorku, odkud
se přestěhoval do kalifornského Los Angeles. Tam do roku 2006 pracoval v
ateliéru Franka Gehryho. V roce 2007 založil a poté vedl losangelskou pobočku
architektonické firmy Aedas.
Na zpracování této hodnoty se dále podílel Ondřej Mulíček, odborný asistent na
Geografickém ústavu Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity
v Brně. Zaměřuje se na výuku a výzkum v oblasti sociální geografie,
aplikovaný výzkum a aplikované studie v oblasti časoprostorového plánování a
mobility. V letech 1999–2002 působil jako manažer rozvoje města Magistrátu
města Brna.
cíl | indikátor | jednotka | aktuální hodnota | budoucí hodnota | územní průmět | |
---|---|---|---|---|---|---|
primární | Efektivní využívání území města podporující souvislou zástavbu a rozvoj vyvážené sítě lokálních center | Podíl nedostatečně využitých ploch a brownfields (transformačních území) na zastavěné ploše města |
% |
4 |
1 |
celé město |
počet lokálních center (nutno vytvořit pracovní definici lokálního centra na základě nabídky funkcí a denního obratu osob) |
počet |
data nejsou zjišťována, je nutný výzkum/měření (pravděpodobně nutný dopočet dle GIS) |
rostoucí trend, následně stabilizace, nutno vytvořit pracovní definici lokálního centra na základě nabídky funkcí a denního obratu osob |
celé město a jeho metropolitní oblast |
||
Podíl ploch regenerovaných brownfields na celkové aktuální ploše brownfields v Brně |
% |
0 |
90 |
celé město |
||
další | Město krátkých vzdáleností | Podíl obyvatel, kteří mají základní obslužné funkce v docházkové vzdálenosti (500 m / 10 min) (nutno zjistit na základě prostorové analýzy, nutno definovat škálu základních funkcí) |
% |
data nejsou zjišťována, je nutný výzkum/měření na úrovni města |
rostoucí trend, nutno zjistit na základě prostorové analýzy, nutno definovat škálu základních funkcí |
celé město |
podíl obyvatel, kteří mají základní obslužné funkce v dosahu 10 min hromadnou dopravou (nutno zjistit na základě prostorové analýzy, nutno definovat škálu základních funkcí) |
% |
data nejsou zjišťována, je nutný výzkum/měření na úrovni města |
rostoucí trend, nutno zjistit na základě prostorové analýzy, nutno definovat škálu základních funkcí |
celé město a jeho metropolitní oblast |
||
Průměrná doba dojížďky za prací a do škol |
min |
cca 20–25 min pro Brno, 25–30 min pro BMO (odhad na základě dat ze sčítání lidu, domů a bytů 2011, nutno ověřit dle jiného typu geolokalizačních dat, např. dat mobilních operátorů) |
hodnota srovnatelná či nižší než současná |
celé město a jeho metropolitní oblast |
||
další | Zvýšit možnosti města Brna pro výstavbu bytů a domů ve svých administrativních hranicích na úkor intenzity výstavby v suburbiích | Meziroční trend v rozdílu počtu m2 nové výstavby ploch pro bydlení mezi Brnem a zbytkem BMO |
absolutní hodnota či index |
data nejsou zjišťována, je nutný výzkum/měření (pravděpodobně nutný dopočet dle GIS) |
rostoucí trend (zvyšování intenzity výstavby v Brně na úkor oproti zázemí) |
celé město a jeho metropolitní oblast |
Rovnoměrnost zalidnění v rámci zastavěného území - ukazatel koncentrace H (podíl území v % na kterém žije „rozptýlená“ polovina obyvatelstva, do výpočtu zaneseno obyvatelstvo bydlící v Brně, tedy přítomné i v noci) |
% |
80 |
60 |
celé město |