Click the name of the value and read detailed information
A compact city is characterized by a continuous built-up area and clear city boundary towards the surrounding countryside. A compact city is the opposite of extending the built-up areas to the outskirts of the city and beyond its boundaries, which is the opposite of the phenomenon called the settlement slurry, which is often observed in satellite villages. In a compact city, transport dependency is ideally reduced. Compact built-up is a prerequisite for increasing social contacts and security of the residents.
The city will focus on the regeneration of its built-up area, which is not adequately used (e.g. vacant lots and old industrial properties). These spaces will no longer be an environmental and economic burden. The demand for the construction and maintenance of the linear technical and transport infrastructure will be reduced. People will not be forced to deal with long commuting distances. The newly revitalized territories will bring life to previously risky locations in terms of safety and social cohesion.
Manager of the Office of the Architect of the City of Brno. Michal Sedláček is a Czech architect and since 2016 the Chief Architect of the City of Brno. He studied architecture at the Brno University of Technology and at the Academy of Fine Arts in Prague. He moved to New York in 1990, then worked in Moscow in the mid-1990s, then returned to New York again; from there he moved to Los Angeles, California. There he worked in the studio of Frank Gehry until 2006. In 2007, he founded and then led the Los Angeles branch of the architectural firm Aedas.
goal | | indicator | unit | actual value | future value | territorial projection |
primární |
Efficient use of spatial reserves within the city incl. brownfield areas |
Share of regenerated brownfield areas on the total area of brownfields in Brno |
% |
0 |
90 |
Brownfield sites |
|
|
"Share of under-utilized areas and brownfields (transformation areas) on the built-up area of the city Source: MMB Brownfields register " |
% |
4 |
1 |
Brownfield sites |
další |
Minimize the risk of new brownfields creation, ensure their re-use as quickly as possible |
Share of under-utilized areas and brownfields (transformation areas) created after 2016 on the built-up area of the city Source: MMB Brownfields register |
% |
0 |
0,3 |
Brno |
další |
Ensure adequate civic amenities as an integral part of the development / revitalized areas, thus increasing the number of activities within walking and cycling distance |
Share of pedestrians in the modal split |
% |
18 |
25 |
Brno |
|
|
Share of cyclists in the modal split |
% |
1 |
5 |
Brno |
|
|
Share of areas with active ground level |
index |
cannot be determined, research must be conducted as part of regular research into City of Brno's retail network |
trend of increasing the share of areas with active ground level |
Brno |
další |
Increase the possibilities of the City of Brno to build flats and houses in its administrative boundaries at the expense of the intensity of construction in the suburbia |
Year-on-year trend in the difference between the number of square metres of newly built housing space between Brno and the rest of the Brno metropolitan area |
absolute value or index |
cannot be determined, research must be conducted |
trend of increasing the construction intensity in Brno at the expense of the hinterland |
Brno metropolitan area |
Citizens' comments on the proposed value
Pavel Boucník
6 July 2017
Efektivně využít území vč. brownfields považuji za prioritu města. Současná expanze do okolní krajiny a vesnic je nákladná jak z pohledu města, tak jeho uživatelů. Zastavět nejen brněnské brownfields, ale i celou louku mezi Zvonařkou a Dolním Nádražím. Pozornost věnovat i okolí železničních tratí protínajících město. Většinou široké pásmo nefunkčního města, směsice vybydlených domů, neudržované zeleně a bohužel i odpadků. Typickým příkladem je okolí tzv. Pražského viaduktu.
Naplnění vize kompaktního města velice úzce souvisí s minimalizací intenzity procesu, který bývá označován jako \"urban sprawl\" (v češtině časté označení \"sídelní kaše\") - tedy nekoordinovaná expanze sídla do okolní krajiny, jak sám uvádíte. Chátrající objekty a nevyužívané prostory je třeba regenerovat - nejen novou výstavbou, ale transformací na kvalitní veřejné prostory. S kvalitou veřejných prostranství souvisí hodnoty \"Příroda ve městě\" a \"Architektonická tvář města\". Zaměření na konkrétní příklady ve městě bude následovat v dalších fázích přípravy strategie, především se jich bude týkat plán pro střednědobý, resp. krátkodobý horizont.
Kompaktní a průchozí město, nové plochy pro udržovanou zeleně
Pavel Bártek
23 July 2017
Kompaktní město je utopistický nesmysl, který se vyskytl již ve zrušeném připravovaném územním plánu. Namísto snižování závislosti obyvatel na dopravě se naopak tito obyvatelé stávají otroky zvyšující se intenzity dopravy neustále zahušťované zástavby bez zkapacitnění možností dopravy ať už individuální, tak hromadné. Vize zvýšení cyklistické a pěší dopravy je bohapustá utopie, která v městě zaměřeném na vysoce specializované činnosti prakticky nebude fungovat.
Závislost na dopravě je vyvolávána množstvím faktorů. Současná společnost je charakteristická vysokou mobilitou a ani v budoucnu tomu nebude jinak. Ovšem klíčovým faktorem zvýšené mobility je poměrně značná vzdálenost základních městských funkcí, a to především v měřítku metropolitní oblasti (přejíždění ze suburbánní lokality za prací přes celé město). Hodnota kompaktního města spolu s principem města vyváženého akcentuje zvýšenou dostupnost lokálních center, a to i tím, že lidé nebudou nuceni dojíždět na dlouhé vzdálenosti. Cílem není neustále zahušťovat centrum města bez ohledu na jeho efektivní fungování. Jak říkáte, řadu vhodných ploch pro bydlení lze hledat i v okrajových částech města, ovšem při respektování zachování zelených klínů - okolní krajiny.
Vzhledem k respektování soukromého vlastnictví město není a nebude schopno se zaměřit na dostatečné využití starých industriálních objektů. Příkladem jsou některé rozsáhlé brownfield, které již dlouhé roky vlastní nový majitel bez jakéhokoliv efektu pro rozvoj města a zvyšování počtu bytů. Kompaktní město bude opakem civilizovaného rozvoje města do šířky po vzoru Mnichova a lidem se v kompaktním městě o to hůře bude bydlet. Namísto rozumné hygieny bydlení půjde o novodobé mraveniště.
Řada brownfields již v Brně byla regenerována a v tomto duchu je potřeba pokračovat. Problematika majetko-právních vztahů je bezesporu aktuální. I přesto se domníváme, že prosazování této hodnoty v rámci vize pro Brno 2050 je důležité, byť už jen z důvodu vytvoření tlaku na efektivní majetko-právní vypořádávání při regeneraci brownfields. Rezignace zde není na místě. Nedomníváme se, že kompaktní město je opakem civilizovaného rozvoje. Principy kompaktního města musí být aplikovány s ohledem na specifický kontext lokalit a samozřejmě nesmí být uplatňovany na úkor kvality životního prostředí a veřejných prostranství. Samovolný růst města do šířky vyvolává řadu negativních dopadů do území, které již byly nesčetněkrát popsány a vyhodnoceny v rámci vědeckých publikacích. Zde však třeba podotknout, že v zájmu dosažení vyváženého města je kladen důraz i na fungování lokálních center a tedy i přiměřený rozvoj periferních částí Brna.
1. Primárním cílem kromě rozvoje brownfields by měl být rozvoj města do šířky, zastavení zahušťování výstavby do volných prostranství, do výšky nad stávající výstavbu.
2. Primárním cílem města musí být dosažení trvalé nabídky 2500-3500 nových bytových jednotek ročně (bytové domy, rodinné domy) do soukromého vlastnictví, aby si bylo město schopno udržet zájem mladých lidí o bydlení v Brně a nikoliv jen investorů a pronajímatelů.
3. Progresivní vznik nových lokalit a čtvrtí na vnějším okraji Brna.
1. Rozrůstání města do šířky ve větší intenzitě není cílem hodnoty kompaktního města. 2. Intenzita bytové výstavby je zahrnuta v indikátorech. 3. Principem vyváženého města je existence funkčních a živých lokálních center. Není však cílem za každou cenu rozvíjet další uměle vytvořená centra.
Absolutní počet a cena nabízených bytů a domů a jejich meziroční trend.
Absolutní počet nových jednotek na trhu v Brně.
250 bvytových jednotek, téměř nulová nabídka nových bytů a domů a to jak uvnitř města, tak na okraji.
1. Trvalá nabídka 2500-3500 bytových jednotek (byty, rodinné domy) v Brně. Kromě zástavby Brownfields alespoň pět lokalit na okraji Brna pro soukromou výstavbu bytů a rodinných domů každá o výměře alespoň 25 ha nejen developerských projektů.
Brno, okraj Brna, obce sousedící s městem.
Pavel Bártek
23 July 2017
Kompaktní město je utopistický nesmysl, který se vyskytl již ve zrušeném připravovaném územním plánu. Namísto snižování závislosti obyvatel na dopravě se naopak tito obyvatelé stávají otroky zvyšující se intenzity dopravy neustále zahušťované zástavby bez zkapacitnění možností dopravy ať už individuální, tak hromadné. Vize zvýšení cyklistické a pěší dopravy je bohapustá utopie, která v městě zaměřeném na vysoce specializované činnosti prakticky nebude fungovat.
Závislost na dopravě je vyvolávána množstvím faktorů. Současná společnost je charakteristická vysokou mobilitou a ani v budoucnu tomu nebude jinak. Ovšem klíčovým faktorem zvýšené mobility je poměrně značná vzdálenost základních městských funkcí, a to především v měřítku metropolitní oblasti (přejíždění ze suburbánní lokality za prací přes celé město). Hodnota kompaktního města spolu s principem města vyváženého akcentuje zvýšenou dostupnost lokálních center, a to i tím, že lidé nebudou nuceni dojíždět na dlouhé vzdálenosti. Cílem není neustále zahušťovat centrum města bez ohledu na jeho efektivní fungování. Jak říkáte, řadu vhodných ploch pro bydlení lze hledat i v okrajových částech města, ovšem při respektování zachování zelených klínů - okolní krajiny.
Vzhledem k respektování soukromého vlastnictví město není a nebude schopno se zaměřit na dostatečné využití starých industriálních objektů. Příkladem jsou některé rozsáhlé brownfield, které již dlouhé roky vlastní nový majitel bez jakéhokoliv efektu pro rozvoj města a zvyšování počtu bytů. Kompaktní město bude opakem civilizovaného rozvoje města do šířky po vzoru Mnichova a lidem se v kompaktním městě o to hůře bude bydlet. Namísto rozumné hygieny bydlení půjde o novodobé mraveniště.
Řada brownfields již v Brně byla regenerována a v tomto duchu je potřeba pokračovat. Problematika majetko-právních vztahů je bezesporu aktuální. I přesto se domníváme, že prosazování této hodnoty v rámci vize pro Brno 2050 je důležité, byť už jen z důvodu vytvoření tlaku na efektivní majetko-právní vypořádávání při regeneraci brownfields. Rezignace zde není na místě. Nedomníváme se, že kompaktní město je opakem civilizovaného rozvoje. Principy kompaktního města musí být aplikovány s ohledem na specifický kontext lokalit a samozřejmě nesmí být uplatňovany na úkor kvality životního prostředí a veřejných prostranství. Samovolný růst města do šířky vyvolává řadu negativních dopadů do území, které již byly nesčetněkrát popsány a vyhodnoceny v rámci vědeckých publikacích. Zde však třeba podotknout, že v zájmu dosažení vyváženého města je kladen důraz i na fungování lokálních center a tedy i přiměřený rozvoj periferních částí Brna.
1. Primárním cílem kromě rozvoje brownfields by měl být rozvoj města do šířky, zastavení zahušťování výstavby do volných prostranství, do výšky nad stávající výstavbu.
2. Primárním cílem města musí být dosažení trvalé nabídky 2500-3500 nových bytových jednotek ročně (bytové domy, rodinné domy) do soukromého vlastnictví, aby si bylo město schopno udržet zájem mladých lidí o bydlení v Brně a nikoliv jen investorů a pronajímatelů.
3. Progresivní vznik nových lokalit a čtvrtí na vnějším okraji Brna.
1. Rozrůstání města do šířky ve větší intenzitě není cílem hodnoty kompaktního města. 2. Intenzita bytové výstavby je zahrnuta v indikátorech. 3. Principem vyváženého města je existence funkčních a živých lokálních center. Není však cílem za každou cenu rozvíjet další uměle vytvořená centra.
Absolutní počet a cena nabízených bytů a domů a jejich meziroční trend.
Absolutní počet nových jednotek na trhu v Brně.
250 bvytových jednotek, téměř nulová nabídka nových bytů a domů a to jak uvnitř města, tak na okraji.
1. Trvalá nabídka 2500-3500 bytových jednotek (byty, rodinné domy) v Brně. Kromě zástavby Brownfields alespoň pět lokalit na okraji Brna pro soukromou výstavbu bytů a rodinných domů každá o výměře alespoň 25 ha nejen developerských projektů.
Brno, okraj Brna, obce sousedící s městem.
Dana Linkeschová
24 July 2017
Přivítám noční MHD do Ořechova u Brna Umožňovalo by to práci i kulturu bez nutnosti vlastního odvozu. Přes den je spojení dostatečné, avšak když člověk nestihne poslední večerní spoj, je to do prvního ranního dost dlouho. Zdá se mi, že do podobných okolních obcí by mohly stačit minibusy či vícemístná auta.
V případě jistoty zpětné dopravy by byl méně zatěžovaný parkovací systém v centru i životní prostředí. Věřím, že by se zvýšila i návštěvnost řady kulturních akcí a lidé by nemuseli místo závěrečného potlesku honit autobus...
Jedná se o připomínku spíše k hodnotě \"Město s efektivní a udržitelnou mobilitou\" v pilíři \"Zdroje\", podnět předáme dále Dopravnímu podniku města Brna.
Stefan Nicolau
26 July 2017
Not sure what you want to say with compact city. Brno should rather develop in the outskirts, not city center, which is already crowded. Transportation should be limited in the city only to the public means of transport, less cars, less pollution.
We agree that city center is rather crowded place with high population density. Recently published \"Brno Spatial Development Visions\" actually state that the example of compact city is Brno historical center and some of adjacent neighborhoods. Thus, we want to apply the principles of compact city to other parts of Brno as well. And this is closely linked with regeneration of unused and abandoned urban spaces that are now barriers (physical, social, etc.) in urban space. Brno needs to develop primarily by recycling of these places - brownfields and other not efficiently used places. Moreover, compact city is characterized by effective accessibility of basic services and jobs - this is the core idea of balanced (or polycentric) city, which is the value that has been joined with the value of compact city.
Spacious city, not crowded with block of flats, reducing the pollution and cars in the town.
Compact city does not mean crowded city. Regeneration of unused space should be done with respect to quality of public spaces and to urban form and structure in a broader context. Compact city ensures accessible amenities and this is the fundamental precondition for reducing distances and thus for higher share of non-motorized transportation within modal split.
Hana Chalupská
30 July 2017
Opatření motivující všechny investory k naplnění této hodnoty je vhodné vložit do zadání nového územního plánu.
S připomínkou lze v zásadě souhlasit. Lze také předpokládat, že jakákoliv nová ÚPD bude sledovat strategické cíle města.
Eva Papežová
31 July 2017
Revitalizací území se nemyslí pouze nová zástavba, ale taktéž veřejná prostranství se zachováním zeleně ve městě. Kompaktní město neznamená stoprocentní zahušťování zástavby, nýbrž rozumná urbanistická řešení snižující zejména nadměrné zatížení dopravou.
Zeleň je ve městě stejně potřeba jako zástavba.