Klikněte na název hodnoty a přečtěte si detailní informace
Architektonická tvář města Brna se zaměřuje zejména na propojení historické zástavby, Brněnského funkcionalismu, industriální architektury a nové výstavby. Je podporována kultivovaná moderní architektura odpovídající světovým trendům a respektující environmentální a společenský vývoj. Důraz je kladen především na výškovou kompozici vzhledem k členitému reliéfu krajiny města Brna a jeho dominantám a na zvyšující se kvalitu veřejných prostranství, tedy zejména náměstí, ulic a parků.
"Město se stane přitažlivým a přívětivým místem pro život obyvatel a zároveň atraktivním cílem turistického ruchu. Výška, struktura a objem nové zástavby respektuje okolní zástavbu, zachovává kompoziční osy a dominanty města. Atraktivní, kvalitní a inspirativní veřejná prostranství inspirují pro kulturní a sociální život ve městě.
40%
92%
Město Brno má relativně velký potenciál pro zlepšení kvality veřejných prostranství a celkového architektonické rázu. V současné době je v Brně mnoho architektonicky zajímavých míst, jsou to však víceméně osamnělé enklávy, které je třeba propojit.
Ředitel Kanceláře architekta města Brna. Michal Sedláček je český architekt a od roku 2016 hlavní architekt města Brna. Vystudoval architekturu na Vysokém učení technickém v Brně a na Akademii výtvarných umění v Praze. V roce 1990 odešel do New Yorku, poté poloviny 90. let pracoval na projektech v Moskvě, pak se opět vrátil do New Yorku, odkud se přestěhoval do kalifornského Los Angeles. Tam do roku 2006 pracoval v ateliéru Franka Gehryho. V roce 2007 založil a poté vedl losangelskou pobočku architektonické firmy Aedas.
cíl | | indikátor | jednotka | aktuální hodnota | budoucí hodnota | územní průmět |
primární |
Kultivovaná výstavba a podpora moderní architektury opovídající světovým trendům |
Počet nominovaných staveb v Brně v celostátních soutěžích organizovaných profesními organizacemi (Grandprix Architektů - národní cena za architekturu; Česká cena za architekturu) |
počet |
cca 5-10 (Česká cena za architekturu) |
10 a více |
Brno |
další |
Město bez vizuálního smogu |
Podíl kvalitně provedených outdoor reklam na celkovém počtu reklam (možno sledovat dle kategorií - např. billboardy, city light vitríny, bannery na městském mobiliáři, atd.) |
% |
15 (odhad) |
90 |
Brno |
|
|
Podíl provozoven s kvalitním designem na celkovém počtu provozoven |
% |
15 (odhad) |
90 |
Brno |
další |
Atraktivní, kvalitní a inspirativní veřejná prostranství jako nedílná součást stabilizovaných i rozvojových oblastí města |
Podíl nových kvalitních veřejných prostranství na všech nových veřejných prostranstvích od roku 2016 |
% |
0 |
100 |
Brno |
|
|
Podíl spokojených obyvatel s kvalitou veřejných prostranství |
% |
77 |
95 |
Brno |
|
|
Podíl kvalitně rekonstruovaných veřejných prostranství na všech rekonstruovaných veřejných prostranstvích od roku 2016 |
% |
0 |
100 |
Brno |
Připomínky občanů k navržené hodnotě
Ondra Holomek
19.6.2017
Jaké město je pro Brno inspirací?
Inspiraci lze hledat ve stejných městech - viz předchozí odpověď.
Pavel Dostal
27.6.2017
Architektura využívající prvky zelené infrastruktury - zapojení zeleně přímo do architektury města. Zeleň na budovách je nejen moderní, ale i dlouhodobě nutný prvek. Město musí být obyvatelné i v roce 2050, což obnáší nízkou prašnost, tvorbu kyslíku, dostatek zelených rekreačních ploch a snížení teploty chladícím efektem zeleně.
Souhlasíme s využitím prvků zelené infrastruktury, která souvisí taktéž s hodnotou zdravého životního prostředí. Popis hodnoty byl rozšířen o environmentální hledisko.
Viz předchozí bod. Navíc zvýšení hodnoty nemovitostí, zlepšení zdraví obyvatel, podpora aktivního trávení volného času, podpora mobility (pěší a cyklo - v zeleni se člověk pohybuje raději. Současně řešení adaptace na změny klimatu. Řešení problémů se srážkovou vodou. Je toho více, kontaktujte mě pro více info.
Každá nová komerční budova musí mít zelenou střechu v ploše alespoň 70 % zastavěné plochy. Finanční podpora zelených stěn a střech. Podpora popínavých rostlin na fasádách. Komunitní využívání zeleně - výuka, rekreace, produkce potravin.
eva kabrielová
4.7.2017
Nejezdím do centra, protože se mě pokaždé děti ptají, co to je za lidi (bezdomovci a cikáni)! Velmi nereprezentativní a smutné!!!
V tomto ohledu se jedná spíše o sociální problematiku. Architektonická kvalita centra Brna je posuzována např. dle hodnocení vizuálního smogu.
Svobodová
31.7.2017
V první řadě vyhledávat a opravovat staré domy, které zapadají do celkového rázu, než stavět nové \\\"krabice\\\", které ráz města narušují.
Již konečně \\\"zatočit\\\" se všemi vandaly, sprejery, kteří ničí zrekonstruované domy a neváží si lidské práce. K čemu všemu jsou všechny ty kamery, které ve městě jsou, když správa města není schopná v dané situaci nic udělat?
Nová výstavba musí respektovat strukturu a charakter okolní zástavby. Rekonstrukce musí být citlivé i z hlediska historického charakteru budov.
Svobodová
31.7.2017
Odstranit bilboardy z ulic, plotů, domů, polí, mezí,... Hyzdí veřejný prostor,nevím, proč se mám dívat na výrobky, které vůbec nepotřebuji a nemám v úmyslu je koupit nebo na nějaké politiky a už vůbec ne, pokud už volby skončily.
Tato problematika bude řešena v rámci strategie na snižování vizuálního smogu ve veřejných prostranstvích.
Veronika Svobodová
31.7.2017
Má město nějaký nástroj, jak zachovat v některých lokalitách charakter původní zástavby? Příklad: Stará Bystrc - Chaloupky. Jen díky silnému nesouhlasu komunity byla odvrácena stavba moderního bytového domu v zástavbě malých, rodinných domků. Ano, město je třeba modernizovat, ale nebudovat \\\"pěsti na oko\\\". Mám pocit, že zde stavební úřady často selhávají. Nemohou být např. navrhunta nějaká doporučení pro určité lokality Brna, jak by měly stavby vypadat, jako je tomu např. v Rakousku? Děkuji.
Nová výstavba musí respektovat strukturu, měřítko, ráz okolní zástavby a širší urbanistický kontext. K tomuto napomáhají architektonicko-urbanistické soutěže, které jsou hodnoceny odbornou porotou.
zachování genia loci, kulturní žití pro místní obyvatele
Robert Keprt
21.9.2017
Většina zámků v Brně de iure neexistuje. Může je kdokoli zbořit a nejen to - šlechtická sídla s povolením brněnských úřadů se bourají a další demolice zámků jsou v plánu. Vše samozřejmě oficiálně a legálně. Ministerstvo kultury nemá námitky. V některých případech nemají námitky ani památkáři. Zámku v Zábrdovicích (stavební parcela 1181/1) se už před lety zastala městská část Brno-Židenice, na jejímž území ještě stojí, ale podle článku v Mladé frontě Dnes se stále počítá se jeho demolicí, zámek má nahradit trávník. Polský templ (synagoga) na Křenové ulici přežil holocaust i socialismus, ale dnes jsou z něho ubourané zdi a kde ještě před deseti lety byla střecha, roste prales. Tam, kde stála první synagoga, se na Římském náměstí rozpadá klášter (část už zbořili, přibylo lešení, aby kolemjdoucím nespadl kus zdiva na hlavu). Zámecký areál v Jehnicích částečně zbořili v loni, další demolice jsou v plánu. Polovinu zámeckého areálu v Králově Poli rozjely bagry se souhlasem rektora VUT.
Péče o kulturní památky je předmětem celospolečenského zájmu. Vlastník kulturní památky je podle zákona o státní památkové péči povinen o svoji kulturní památku pečovat – udržovat ji v dobrém stavu a chránit ji před ohrožením, poškozením, znehodnocením nebo odcizením. Může ji užívat pouze tak, aby ji užíváním nepoškozoval, tedy pouze způsobem, který odpovídá technickému stavu, památkové hodnotě a významu kulturní památky. Povinnost pečovat o svou kulturní památku a chránit ji nese vlastník na své náklady. Je možné využít i dotace, jedná se např. i o využívání programu pro poskytování dotací na zachování a obnovu kulturních památek z rozpočtu města Brna.
Robert Keprt
21.9.2017
ad Ondra Holomek: Vaše otázka zní provinčně. Upravil bych formulaci takto: PRO KOHO JE BRNO INSPIRACÍ?
Lze zaznamenat kladné ohlasy návštěvníků Brna na postupně opravovaná veřejná prostranství, zatím především v centru města, která představují atraktivní prostor pro setkávání a pobyt obyvatel.
Robert Keprt
21.9.2017
V Brně si může stavět kdo chce, co chce a jak chce. Podle toho město také vypadá. Památky jsou památkami podle razítek, ne podle skutečnosti. Krásné stavby historické i současné jsou bourány, nákladné noblesní štukové fasády odstraňovány, kvalitní přírodní materiály nahrazovány lacinými módními (na domě v art deco na Pekařské ulici plastová okna už jsou), bezcenné stavby jsou opravovány. Opravuje se opravené (platí pro domy i silnice) a tam, kde jsou opravy nutné, se léta neděje nic (viz lešení na ochranu chodců na Římské náměstí, i to je imidž města). Bourání panských dvorů na předměstích, sterilizace zástavby, průtah dopravní tepny přes náměstí v centru někdejšího města Králova Pole. Kulturní stagnace předměstí. Chybí znalosti i strategie a není o ně zájem.
Máte pravdu, že v oblasti ochrany památek je před námi ještě velký kus práce, který není možné zvládnout najednou. Bude se jednat o dlouhodobý kontinuální proces vyžadující součinnost více subjektů – vlastníků nemovitostí, orgánů památkové péče, stavebních úřadů a veřejnosti. Co se týče strategií města, za poslední roky se v tomto udělal velký kus práce. Znalosti a strategie městu nechybí, avšak úskalím je stále ještě efektivní implementace, tedy aplikace strategií do praxe a reálných projektů.